U lednice

U lednice

U lednice dítě stálo,
do poliček civělo,
jako by ho mělo málo,
další kousek zachtělo!

V poledne v tom okamžiku,
táta nechá rachoty,
u ledničky stojí hbitě
a zírá do ní jako ty.

Mlask, hle sladkej pohárek,
dej si, koukni do kouta,
tam v rohu dortík svěží
pozornost tvou upoutá.

A zas do hrozného křiku -
I bodejž já tě zvládnu sám,
já na tebe, můj dortíku,
vidličku svou povolám.

Sahám proň tam do lednice,
pojď ven, dám si dortíka,
a hle, tu kdos u lednice,
za mnou sliny polyká.

Horní foch, jsou tvarohové
a není žádná náhoda,
že na vrchu je sladké želé
z něhož kouká jahoda!

"Zmiz pryč, dítě!" - "Kriste Pane,
odežeň tu strávnici!"
Div, že mi v dortu nepřistane,
ještě zavřít lednici!

Ke stolu se plížím tiše,
lednice už hází stín:
dítě slintá, sotva dýše,
a dort letí na můj klín.

Upatlané, do očí mi pohlíží -
běda, běda dítěti!
Do lednice se znovu plíží,
blíž - a další dort z ní vyletí.

Již natahuje po něm ruku -
vevnitř až po ramena.
Dortů hned má plnou ruku!
Cpe se smyslů zbavená.

Tu slyš: jedna - druhá - třetí -
v poledne hrom udeří;
klika cvakla, dvéře letí -
matka vchází do dveří.

Mezi dorty dcera leží,
k ústům čoko přimknuté:
kousek dortu zbyl jen stěží,
příště budou zamknuté :-)

- Michal Dušek -

Pro moji Aničku a Matěje a jejich Nepečené dorty, s láskou, táta
www.nepecene-dorty.cz

PS: Tak a teď už víte, jak to bývá s nepečenými dorty Aničky a Matěje? :-)